Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

ZVON

Veřejná sbírka na obnovu zvonice na kostele sv.Prokopa

č.ú.115-5090560257/0100

Sbírka se koná od 1.9.2017  do 30.9.2018

K dnešnímu dni vybráno:

53.350,-

 

Záchranný kruh

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Živé firmy

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Stručná historie Chyňavy

 

1341 - znovuvysazení Chyňavy podle zákupního práva, listinou Jana Lucemburského  

1357 - 1585- vesnice dána pod panství Karlštejské, patří k nově vybudovanému hradu panovníka Karla IV.

Relativně svobodní lidé se živili zemědělstvím, hlídáním královských lesů, pálením dřevěného uhlí a jeho vožením a prodejem do Prahy. Sedláci odevzdávají dávky ze zakoupené půdy z části v naturáliích, z části v penězích, dvakrát do roka. Karlštejnské kapitule platí církevní desátek. Husitské války znamenaly velké ochuzení vsi a snížení počtu jejích obyvatel. Na konci 15. století dochází k utužení povinností sedláků, lidé jsou trvale připoutáni k pánovi a půdě. Ubylo svobodných. Drobné menší při /spory/ byly řešeny na rychtě ve vesnici, větší ve městě či na hradě. Mnohé grunty zpustly.

1618 - 1648 -třicetiletá válka znamenala ještě větší pohromu, přes střední Čechy procházela císařská vojska od jihozápadu, zabavovala potraviny a dobytek, drancovala. Dřevěné domy a ves velmi snadno vyhořely, nemožnost se uživit a morové nákazy znamenaly další úbytek obyvatel. Roku 1650 odchází z oblasti poslední švédská vojska. Soupisy obyvatel-Seznamy podle víry pro Chyňavu, z roku 1651 ukazují na asi 27 obsazených usedlostí a asi osmdesát obyvatel ve věku od jedenácti do šedesáti let. Mladší děti zaznamenávány nebyly, z tohoto počtu je asi třetina nekatolíků. Prosazovala se rekatolizace. V Chyňavě již není obnovena fara. Pusté grunty se dělí, původně z asi 24 ha na 12 ha půdy. Noví hospodáři je po ocenění zakupují v poloviční výměře. Proces lze vysledovat až do osmnáctého století.

Nedostatek se střídá s morovými epidemiemi. Bída a zpustošení celé oblasti vedlo k ještě horším důsledkům, z lidí se stali nevolníci, ještě se zvyšovala jejich pracovní a daňová zátěž, nesměli se stěhovat, ženit ani činit jakékoli rozhodnutí bez pána. Od roku 1585 je ves pod panstvím Křivoklátským, kde se zejména po třicetileté válce střídají mnohé šlechtické rody v držbě. Pak jsou to Švarcenberkové, Valdštejnové, a v devatenáctém století Furstenberkové. Hutní výroba Valdštejnů v sousedství v Hýskově vede k dovážení rudy a dříví zdarma, v rámci feudální povinnosti - roboty Chyňavskými. Vrchnost podnikala a zvyšovala robotní zátěž, nechtěla, aby došlo ke snížení jejích příjmů. Náklady na dvůr a války Habsburků znamenaly pak další snahu vybrat od všech poddaných a zemědělců daně co nejvyšší, což vedlo k soupisu zdaněné-poddanské půdy /Berní rula, pak Tereziánský a Josefínský katastr/. Až Josef II. pak zrušil nejtěžší formu závislosti na pánech - nevolnictví. Mohli se stěhovat, jít na řemeslo a dle Tolerančního patentu vyznávat svoji víru. Ale i tak kvůli velmi těžké sociální situaci vesnic byly vydávány robotní patenty, které určovaly výši a způsob roboty pro poddané až do roku 1848. Pro Chyňavu se zachovaly, ale jak bylo zapsáno v místní kronice, jejich situaci příliš nezlepšily. Čím větší výměra hospodářství, tím vyšší daně, tím vyšší robota /forma renty/. Z gruntu obvykle každý týden tři dny s potahem, to je koňmi či voly a jeden až dva dny týdně ruční robota na panském. Všechny robotní patenty a reformy /Stabilní katastr zdanil i panskou půdu, až od roku 1860/ byly hlavně kvůli zdanění.

Velké politické změny se dotýkaly sedláků a uhlířů, drobných rolníků a zpracovatelů dřeva v Chyňavě méně než krupobití, sucho, či povodně. I tak se vesnice rozrůstala. V polovině 19. století měla již 150 domů a téměř 1200 obyvatel.

 Až první světová válka v letech 1914 až 1918 znamenala další hrůznou zátěž pro sedláky -producenty potravin. Na konci války, v roce 1918 na podzim, byla spontánně vyhlášena Československá republika. Vraceli se vojáci i legionáři z válečných front i sem, domů do Chyňavy. Ujali se znovu vedení hospodářství. Byla to bouřlivá doba a pro všechny veliká naděje na nový, jiný život.

  •